NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Spomedzi veteránov NY HC alebo HC klasikov sú SICK OF IT ALL s dvadsaťročným pôsobením na scéne jedným z posledných fungujúcich zástupcov starej školy (hoci oni sami za reprezentantov old school považujú skôr AGNOSTIC FRONT). Potom, čo s koncom prvej polovice minulého desaťročia vyprchala popularita, ktorej sa žáner tešil v hlavno-prúdových rockových a metalových médiach i u fanúšikov, zaradili sa SICK OF IT ALL definitívne a navždy medzi právom rešpektované telesá tohoto štýlu. Ich prejav v priebehu rokov, snáď s výnimkou na typické melódie chudobnejšieho, temnejšieho a tvrdšieho „Scratch The Surface“, poznačeného násilníckym chovaním niektorých zúčastnených jedincov na koncertoch a neželanou reklamou aj v podobe objavenia sa trička kapely na tele chlapíka, čo postrieľal niekoľko spolužiakov, neprešiel výraznejšími zmenami. Ich produkcia napriek tomu stále nestratila príťažlivosť a variť chytľavé skladby z pár akordov na ploche oscilujúcej okolo dvoch minút ešte rozhodne vedia. Stále povestné dvojhodinové koncerty ekvivalentné rovnako dlhému pobytu v saune a fitnes centre tiež potvrdzujú, že skupina ešte nepovedala posledné slovo.
Rok 2004 bol kvôli dvadsaťročnému jubileu príležitosťou trochu bilancovať a obzrieť sa späť. Keďže sa kapele s označením straight-edge nepatrí vydávať kompilácie typu greatest hits, celkom rozumne prichádza kompilácia raritiek a nevydaných vecí. V úvodnej povznášajúcej „I Believe“ rozbalia svoju charakteristickú mašinériu punkových melódií a rýchlej rytmiky s citom pre gradáciu. Spolu s napríklad „My Little World“, kratučkou a jednoduchou „Blatty (Human Egg)“ patrí do skupiny rarít vytiahnutých zo starších kompilácií. Kategóriu coververzií stiahnutých z tribute albumov obdivovaných vzorov, spracovaných s patričnou úctou i odvahou, vedie „All Hell Breaks Loose“ z archívu MISFITS (ich najslávnejšie obdobie je spájané s postavou Glenna Danziga) nasledovaná covermi klasických oi! formácií ako „Working Clas Kids“ od LAST RESORT alebo „Rip Off“, či „Borstal Breakout“ od SHAM 69. Zbierku prevzatých vecí uzatvára „Target“ z pera HÜSKER DÜ (vhodné miesto uviesť malú pikošku, ako sa s ich skladbou „Diane“ pohrali na albume „Infernal Love“ írski THERAPY?). Tvrdší nášup „Never Measure Up“ a opäť melodická vec „The Future Is Mine“ patria do kategórie nevydaných, ale počutých a zaznamenaných skladieb, napríklad na koncerte v meste San Francisco, počas nahrávania materiálu pre koncertný album „Live In A Dive“. Absolútne delikátnou špecialitou je zaradenie „Just Look Around“ remixovanej kultovými HOUSE OF PAIN.
Hoci nie som veľkým zástancom podobných počinov, SICK OF IT ALL je jedna z mála kapiel, ktorá má na bilancovanie podobného charakteru nárok. Mnohé zo záležitostí na „Outtakes For The Outcast“ pre svoju doterajšiu nedostupnosť poteší nejedného fanúšika tejto legendy. Navyše celkom logicky dopĺňa zbierku rannej tvorby, ktorá vyšla v roku 1995 pod názvom „Spreading The Hardcore Reality“. Kým u mnohých nových kapiel hlásiacich sa k HC potláča najpodstatnejšiu hudobnú zložku kŕčovitý dôraz na príslušnosť k straight-edge, image i „emo“ rozmer ich produkcie, starí vojaci ako SICK OF IT ALL symbolizujú pôvodnú podstatu štýlu a hudby ako sprostredkovateľky tejto životnej filozofie. Staré dobré železo nehrdzavie.
CD k recenzi poskytli Day After records
Bilancovanie v podobe neurážajúcej neradovky obsahujúcej nejednu príjemnú raritku.
Lou Koller
- spev
Pete Koller
- gitara
Craig Setari
- basgitara
Armand Majidi
- bicie
1. I Believe
2. Stood For Nothing
3. Borstal Breakout
4. Straight Ahead
5. All Hell Breaks Loose
6. My Little World
7. Soul Be Free
8. Blatty (Human Egg)
9. 86
10. Target
11. Rip Off
12. Working Class Kids
13. Never Measure Up (live)
14. The Future Is Mine (live)
15. Just Look Around (remix)
Based On A True Story (2010)
Death To Tyrants (2006)
Outtakes For The Outcast (2004)
Live In A Dive (live) (2002)
Yours Truly (2000)
Call To Arms (1999)
Built To Last (1997)
Live In A World Full Of Hate (live) (1995)
Spreading The Hardcore Reality (1995)
Scratch The Surface (1994)
Just Look Around (1992)
Blood, Sweat & No Tears (1989)
Sick Of It All 7'' (1987)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Fat Wreck Records / Day After
Stopáž: 27:31
Když jsem se SOIA začínal, tak jsem měl za to, že je to sice kratší, ale regulérní řadovka. Ať si pustím jakkýkoliv song možná s vyjímkou posledního, tak mi paže vystřelí do vzduchu se zaťatou pěstí a kmitají dle tónů lynoucích se z reprobeden :) Prostě fookin' HC ! !
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.